Představují Vám adventni kalendář smysluplné přípravy na miminko, aneb 24 témat, kterými se určitě zabývat, než pŕijde děťátko na svět.
Pátý příspěvek se podívá na období po porodu – a častokrát na tu těžší část procesu – rodičovství. Ideální čas na partnerské rozhovory o tom, jak vychovávat společné děti je daleko před tím, než je vůbec máte. Častokrát je možná ještě lepší tohle otevřít, než je vůbec počnete.
Každý z nás si do vztahu nese baťůžek osobních zkušeností, očekávání, předsevzetí a plánů. Všíchni jsme vzešli z nejaké rodiny – a mnohí z nás pokračují dál životem v módu:
„Chci to mít přesně jako mí rodiče“ anebo „Já to určitě nebudu dělat jako mí rodiče.“
na základě toho, jestli pro nás dětství bylo fajn anebo ne až tak fajn.
Názory na výchovu se samozřejmě můžou měnit i v dalších letech, ale mnoho z našeho chování je hluboce zakoŕeněno, a vyplouvá na povrch, zvlášť když jsme unavení. Proto se častokrát stává, že ve vypjatých situacích používáte stejné věty, jako vaše maminka, i když jste se zapřisáhli, že tohle VY svým dětem určitě říkat nebudete.
Je několik témat, na kterých bych jste se určitě měli domluvit, aby se pŕedešelo hádkám v šestinedělí anebo i pozdeji.
1, Zapojení mámy a táty do výchovy. Jaká je partnerova představa o participaci – jak vidí on svoji roli v rodine. V první fázi rozhovoru to ani není o tom soudit jestli je to dobře nebo špatně, ale spíš zjistit, jak na tom jste. Pokud žena očekává 50:50 přístup a mužova představa je, že on zajišťuje peníze a žena se stará o děti, tak to bude zřejmě chtít další citlivé diskuze a nalezení kompromisu. Nesnažte se najít řešení hned při první debatě, určite se k tomu budete vracet víc krát.
2. Tělesné tresty a obecně přístup k výchově. Pokud je jeden z rodičů liberál a druhý tvrdý konzervativec, může to způsobit potíže. Ať to je jak chce, před dětmi by jste měli vždy být zajedno, což se dost těžko předstírá, pokud je vám jednání toho druhého proti srsti. Tady kompromis těměř neexistuje – pokud je někdo proti tělesným trestům, tak „jednou po zadku“ je stejně nepřijatelné jako facka na tvář.
Řešení se bude hledat těžko. ideální je, pokud se zastánce tělesných trestů zamyslí, proč je podle jeho názoru fyzické násilí nutné k výchově dětí a jestli existuje nějaká alternativa, kterou by byl ochotný akceptovat. Dejte si k tomu dost času, obvykle je v pozadí trauma, které je potřeba citlivě zpracovat.
3. To samé se může projevit u témat jako je kontaktní rodičovství a společné spaní. Zvlášť pro ženu je spaní s miminkem daleko příjemnější a pohodlnější, než dětátko ve vedlejší místnosti. V tomto případě moc prosím partnery o shovívavost a ustoupení, protože vyspat se v noci je otázkou přežití a udržení zdravého rozumu. Je fajn, pokud si to žena může nastavit tak, jak potřebuje.
Promluvte si také o tom, jak budete zvládat těžší chvíle, když miminku nebude dobře a bude hodně brečet, Když budete hladoví a unavení. Zkoušejte si sami sebe představit v situacích každodenního života a hledejte spolu řešení akceptovatelné pro oba.
Na tomto místě bych ještě ráda podotkla, že se váš pohled na věc může radikálně změnit v okamihu, kdy přijde miminko na svět. Spousta žena odhodlána nechat miminko vyplakat ve vedlejším pokoji najednou zjistí, že jí to mateřský cit nedovolí – a to je dobře. S vlastním miminkem už najednou nebudete mít o všem hned jasno – budete mít pochybnosti o tom, jestli to děláte správně, jestli mu nevědomky neubližujete. Ne nadarmo se říká, že když chcete vědět, jak vychovávat své děti, zeptejte se lidí, které žádně nemaji
Když si ale již před narozením potomka nastavíte model respektujících rozhovorů na téma rodčovoství a výchova, budete v tom plynule pokračovat a se změnami v náhledu se vyrovnáte. Důležité je o tom spolu mluvit, neponižovat, neshazovat názory toho druhého a společně jako tým se snažit dobrat řešení, které bude fungovat pro všechny.
Držím vám palce
