ŠESTINEDĚLÍ
Často od žen slýcháme, že porod byl v pohodě, ale šestinedělí jim vyrazilo dech. Celý jejich život je vzhůru nohama, nic není jako dřiv, ony samy sebe nepoznávají, chlap je z toho v háji, a pokud k tomu ještě přidáme nedostatek spánku a nulový čas pro sebe, je to šílená kombinace.
Víte, co je nejčastější příčina smrti žen v prvních týdnech po porodu?
…
…
…
…
Sebevražda.
Máte husí kůži? Já taky. Nepodpora, pocit osamění, výčitky okolí, porovnávaní na sociálních sítích a systém neschopný rozeznat depresi od splínu – jsme v tom až po uši.
Dá se tomu ale předejít.
Je absolutně nevyhnutné se na první týdny po porodu připravit. Mít plán. Domluvit si pravidla. Sedněte si s partnerem ještě v těhotenství a proberte společně následující témata:
1. Po porodu bude žena úplně jiná – citlivá, iracionální. Můžou za to hormony, nepřeskočilo jí. Je potřeba obrnit se trpělivostí a prostě ji milovat, pečovat o ní a postarat se, aby alespoň trochu spala. Žena má jednu jedinou prioritu – udržet naživu ten malý bezbraný uzlíček. Vše ostatní jde stranou. Postupně se bude vracet do své staré kůže a začne vnímat svět kolem.
2. I když je žena po porodu celé dny doma, v šestinedělí má hlavně ležet, odpočívat a hojit své tělo (uvnitř jejího břicha je rána o velikosti jablečného koláče) – a taky starat se o miminko První týden po porodu by měla vstát jenom na záchod a do sprchy! Promluvte si s partnerem a napište si konkrétně, jak zabezpečíte jídlo a úklid v domácnosti. KONKRÉTNĚ. Ne obecně „Já ti pomůžu“ od partnera, který svou ženu sice miluje nadevše, ale umí uvařit jenom párky a netuší jak se zapíná pračka. Napište si seznam a kdo to bude dělat. Domluvte si jídlo z blízké jídelny, od kamarádů a rodiny. Udějte z toho novou tradici ve svém kruhu – kdokoliv z vaší party přivítá do rodiny miminko, dostane od ostatních jídlo. Nebojte si říct si o pomoc. V pravý čas ji s láskou vrátíte.
3. Domluvte se na pravidlech, kdy si domů pustíte návštěvy. Není vaší povinností ukazovat miminko na požádání. Zvlášť pokud bojujete s kojením, máte těžké noci, oznamte rodině, že je rádi uvidíte později. Teď jste nejdůležitější vy tři. Když už návštěvu domů pustíte, domluvte se na tom, kdy odejde, a poproste je, ať donese jídlo. Neexistuje aby tetička seděla na gauči a chovala miminko a šestinedělka běhala po kuchyni a chystala kafe a koláč.
4. Vše je jednodušší, pokud se alespoň trochu vyspíte. Pokud máte miminko aktivní v noci, nesnažte se to měnit, ale přijměte to jako fakt – a spěte přes den. Ono se to postupem času otočí, ale neurychlíte to. Jedinou cestou jak se z toho nezbláznit je hrát s ním, ne proti němu.
5. Všechny důležité debaty absolvujte před porodem, anebo si je nechte až po šestinedělí. Žena po porodu není racionální. Je hodně v emocích a úplně ji to nemyslí. Je to proto, že přiroda moc dobŕe ví, že racionální člověk by to vřeštící mimino odložil někam daleko a už se k němu nehlásil. Jediné co ženu donutí pošesté v noci vstát a jít kojit je tá hloubka emocí, kterou překypuje. Nemá cenu teď řešit koupi nemovitosti, letní dovolenou nebo dělat zásadná životní rozhodnutí. Počkejte, až si věci trochu sednou.
6. Čas pro sebe. Jěště v těhotenství si domluvte, jak moc a jak konkretně bude mít žena čas jenom pro sebe. Záleží moc na možnostech rodiny, samozřejmě i na věku miminka. Možnost být sama a dělat si „co chci“ je nutnost pro udržení zdravého rozumu. Není nutné odejít na víkend, nebo na celý večer. Stačí klidně hodina ve vedlejší místnosti, s knihou nebo seriálem – ale bez toho, aby partner každou čtvrhodinu chodil a ptal se na to co nebo ono.
7. Oba jste rodiče, oba jste kompetentní a schopní se postarat. Dělte si péči o miminko. Ženy, nechte partnera, ať to dělá po svém, ať se učí ze svých chyb, nestůjte mu za zadkem a nekritizujte ho. Možná jim to přebalení potrvá dýl – ale pokud to nemusíte dělat samy, stojí to za to, ne?
Co dalšího vás na šestinedělí překvapilo? Jakou radu by jste dali svým přátelům, kteří čekají první miminko?
