Najít si na rodičovské dovolené čas na čtení je v podstatě utopie. Znáte takový ten vtip, co se stane, když si máma sedne? No, podle mně to vůbec není vtipné.

Když jsem ještě kojila, dalo se u toho často číst, ale jak dítě rostlo, bylo to pořád těžší a pak už to nešlo vůbec. Občas si člověk knihu otevřel večer v posteli, ale většinou stačilo pár vět a už se mi křížili oči.

Pak jsem objevila audioknihy. Nejdřív jsem se jim bránila – knihy se mají číst, musím se jich dotýkat, obracet stránky, čichat k papíru, je to proste vztah, audio to nespasí. Jenomže pak to už byla volba: audioknihy nebo nic. A „nic“ nešlo vydržet.

Jsou okamžitě k dispozici, pokud máte appku v mobilu, máte je pořád u sebe. Dají se poslouchat v situacích, kdy by knihy číst nešlo – v aute, na procházce, v čekárně u doktora, dokonce i na hřišti, pokud nemusíte neustále věnovat aktivní pozornost dítěti. Dá se u toho vařit, nebo žehlit, v podstatě i uklízet. Je to možnost, jak obohatit nudné monotónní činnosti mentální aktivitou, na kterou by jste si jinak nenašla čas. Je to proste win – win situace.

Myslím, že mnohé z nás zažilo pocit, že čas strávený doma s dětmi nám užírá IQ. Kolují vtipy o mlíku na mozku a o tom, že už neumíme vést konverzaci s dospělým člověkem. Můžeme se bavit o tom, kde je příčina a následek, ale faktem je, že v nekonečném kolotoči péči o děti a domácnost je často mentálním vrcholem dne objednávka potravin na rohlíku.

Audioknihy a čas věnovaný seberozvoji tohle můžou změnit. Můžete poslouchat beletrii, román oblíbené autorky, ale taky motivační a edukační literaturu – věnovat se tématům  o produktivitě, o zdraví, výchově dětí. Můžete poslouchat cizojazyčné knihy. Můžete si je poslechnout víckrát, pokud se k tématu potřebujete vrátit. Z mého pohledu je to lépe strávený čas, než mít jako zvukovou kulisu puštěnou televizi.

Je to prostě jedna z možností, jak na rodičovské nezakrnět.
Zkuste to.